LM PARFUMS Epine Mortelle (přesný zásah)

V Klášterní vinárně, u sklenky dobrého italského červeného vína, se příjemně sedí a povídá. Jana s Marií se vidí po letech a mají si co říct. Kdysi, jako malé holky, spolu podnikaly výpravy ze Smíchova přes most do ulic Nového Města, objevovaly pasáže, okukovaly parfémy a kosmetiku v Tuzexu a nakonec si dopřávaly sladkou tečku v podobě poháru karamel nebo jahodového koktejlu v mléčném baru. Pak se jejich cesty na dlouho rozdělily. Když se nedávno náhodně potkaly na jedné novinářské projekci, dohodly se, že si spolu vyrazí a setkání po tak dlouhé době spojí s návštěvou baletu. Obě ho milovaly.

Zaplatí, vyjdou ven, a protože do začátku představení zbývá ještě půl hodiny a divadlo je na dosah, zamíří do sousedního kostela. Před chvíli se totiž shodly na tom, že přestože chodily léta letoucí kolem, nikdy nevstoupily dovnitř. Překvapí je velikost prostor a bohatá malířská a sochařská výzdoba. Zasednou do poslední řady lavic,  ponoří se do ticha a nasávají těžko popsatelnou vůni kostela.

Začátek představení nakonec tak tak stíhají.  S prvními tóny Čajkovského a s nástupem Odetty se Janě spouští film vzpomínek. Když byla malá, kamarádila se s Patrikem z vedlejšího domu. Jeho maminka byla baletka. Baletka!! Vlasy nosila hladce sčesané do elegantního drdůlku, měla krásné držení těla a vypadala jako královna. Občas doprovázela Patrika na maminčina představení. Úplně nejvíc milovala přestávku, kdy chodili s Patrikem za maminkou do šatny. Hotový ráj! Ve vzduchu se mísila božská, nasládlá vůně pudrů a všech možných líčidel, laků na vlasy, tužidel a parfémů a kostýmů… 

… úsek od sklenky červeného vína, přes kostel, až po vůní líčidel je tak trochu popisem nové vůně Laurenta Mazzoneho: Epine Mortelle ("smrtící trn"). Tak to s kvalitními a zajímavými vůněmi bývá. Vyprávějí příběhy, vyvolávají vzpomínky.

Úvod je temný. Dokonale sestavený akord kostelního chladu i vřelosti, směs několika druhů pepře (černý, růžový a sečuánský) s temnou růží, muškátovým oříškem a kořenitě, lehce větrově vonící andělikou. Je to hodně zvláštní, protože na podobné sametové tóny, až s jakýmsi mystickým nádechem  (kadidlo? myrha?), je obvykle nutné si počkat minimálně několik desítek minut. Tady ne. Dospělá růže (postrádá romantickou polohu) trochu připomíná kvalitní, husté kořeněné červené víno. Střídavě je ochlazovaná andělikou, s jejím bylinným vyzněním, a prohřívaná pepřem a ostatním kořením. Pepř je velmi aromatický, jako když otevřete dózu s čerstvě namletým pepřem, ale kupodivu bez palčivých, dráždivých podtónů. Jen hřeje.

Asi po půl hodině začne za temným závěsem prosvítat trochu ovocné šťavnatosti lesních plodů, sladkost růžových a fialkových makronek, společně s růžovo- fialkově rtěnkovým tónem. Pudrovost kosatce a sladce vonícího pylu mimózy je dokonale vyrovnávána přítomností pepře, i když postupně slábnoucí. Znatelně převažují růžové kuličky, ty ostatní se postupně kutálejí pryč. Epine Mortelle začíná vonět jako stolek s rtěnkami, pudry a ostatními líčidly, s krabičkou makronek a velkou broušenou vázou s pugétem čerstvě řezaných růží.  V této fázi postupně mizí i poslední kuličky pepře a základ prokreslují tóny krémové vanilky a pižma, které jsou ostatně pro poslední vůně LM Parfums typické. Velmi ženská vůně, především po rozvonění.

Epine Mortelle má vynikající výdrž, je to ten typ vůně, jejíž stopy na těle najdete i následující den po navonění, a je třeba zmínit i slušnou projekci (slušnou v kontextu toho, že se jedná o extrait). Je elegantní, kvalita složek a jejich zajímavé zpracování je rozhodně znát.  Možná, že je pro mě Epine Mortelle o trochu méně temná, než bych čekala a doufala podle PR materiálů, nebo přesněji: čekala jsem že počáteční temná fáze bude delší, ale celkově hodnotím vůni pozitivně. Laurent Mazzone, muž milující černou ve všech podobách, a firma Robertet se skvělými, talentovanými parfuméry, kteří dokáží transformovat Laurentovy vize do parfémů, mají na kontě další povedenou vůni.

S jakými vůněmi je Epine Mortelle příbuzná? Třeba to pomůže vaší představivosti ještě před jejím vyzkoušením. V první řadě je to Parfum Sacré (Caron). Podobnost je docela výrazná a vztahuje se převážně jen na první, temnější, pepřovou část. Epine Mortelle ale sládne úplně jinak, ne medově jako Parfum Sacré, a rozdílů rychle přibyde, takže asi tak po hodině na nějakou podobnost zapomenete. Další vůně, která se vám může vybavit, je Lipstick Rose (Frederic Malle) a její nasládlý, růžovo-fialkový tón. Zatímco ale Lipstick Rose působí starosvětsky a tak trochu uměle (ale zajímavě uměle, mám to někdy u téhle vůně docela ráda), tak Epine Mortelle je hladší, jemnější, elegantnější. Vzpomene si asi taky na French Kiss (Guerlain) ,  hlavně v té kosatcově pudrové fázi, ale ovocný tón je v Epine Mortelle mnohem méně výrazný a celá kompozici je taková nějaká uhlazenější. Závěrečná fáze Epine Mortelle je nádherně pižmově hřejivá, vanilková, s růží a posledními stopami po růžovém pepři, a tam se vám může vybavit Nuit d´Amour.

Složení:

růžový pepř, černý pepř, sečuánský pepř, kmín, muškátový oříšek, anýz, andělika

fialka, stolistá růže, damascénská růže, mimóza, černý rybíz

pižmo a vanilka

Daší informace:  Epine Mortelle se prodává v koncentraci extrait de parfum, flakón 100 ml/195€