Zběsilá produkce odnoží klasických parfémů mě už vlastně ani neirituje. Chápu, že značky chtějí oslovit mladší a širší publikum, že s pomocí ikonických flakónů a zažitých názvů to jde lépe a rychleji, že vkus se mění, že mladé dívky (i když taky ne všechny) chtějí nosit jiný parfém než jejich matka a babička… Ale je mi jasné, že veškerá moje empatie vůči značce by šla ve vteřině stranou, pokud by takováto odnož měla ohrozit výrobu parfému původního. To snad zatím nehrozí, a tak přistupuji k reinterpretacím a modernizací klasiky především se zvědavostí, jak moc či jak málo je novinka od původního parfému vzdálená. Ano, samozřejmě, při psaní tohoto odstavce myslím především na dva parfémy: Shalimar a N° 5.
Klíč k omlazení a k "modernizaci" Pětky našel Olivier Polge, současný parfumér domu Chanel, v aldehydech, resp. v jejich částečném potlačení v úvodní fázi kompozice. Vyjmul aldehydovou ostřejší a "staromódní" mýdlovost a nahradil ji náručí překrásných citrusů. Mandarinky, pomeranče a citróny vytvářejí hotový gejzír svěžesti, lehce podbarvený květinovým srdcem, pronikajícím až nahoru, ke svrchním tónům. Ten začátek je opravdu skvostný a když o tom tak přemýšlím, o trochu víc mi připomíná parfém 1932 než Pětku. Bude to tou šťavnatostí, křehkostí a křupavostí, jako když se s chutí zakousnete do vychlazeného a dobře vyzrálého zeleného jablka Granny Smith. Křup!
Květinové srdce, kde vyniká růže a ylang-ylang s podtónem banánového džemu, se mísí s jemnými mýdlovými hoblinkami a bublinkami, tedy aldehydy v umírněném množství a v moderní podobě, a volně přechází do sametového pižmového základu s vanilkou a jen lehce naznačenou dřevitostí. Přijde mi, že cítím i pár karafiátových kvítků, dodávajících celé kompozici kapku kořeněnosti a vřelosti, avšak nepřekračující zavedené zvyklosti v rámci značky. A tak to má být.
Pokud jde o intenzitu a výdrž, to bude chtít vyzkoušet na vlastní kůži. Já jsem L´Eau zkoušela poprvé před pár dny v Paříži. Prodavačka (s nádhernou rudou rtěnkou, na fotce vlevo je trochu vidět :) ) mě řádně sestříkala od hlavy k patě a já jsem si toaletku užívala asi tak dvě hodiny. Ten den se udělalo docela teplo, kolem mě spousta dalších olfaktorických lákadel a vjemů, takže to se samozřejmě jako regulérní testování počítat nedá. V Praze jsem pak testovala několik dní ze vzorků a tam mi to vycházelo tak na tři hodiny. Na oblečení se drží zhruba 5 hodin, na papírku přes 24 hodin. Co se týče projekce, přijde mi, že není až tak o moc menší než jak je tomu u Pětky. Tady mě ovšem překvapila spíš ta Pětka, že se drží při těle bohužel mnohem víc, než jak jsem u ní zvyklá. Musím se k ní ještě vrátit.
Takže ano, dalo by se říct, že N° 5 L´Eau je zčásti l´eau, čili naředěná Pětka a zčásti je to Pětka s trochu pozměněnými poměry ingrediencí. Výsledkem je příjemná, lehká, křišťálově čistá a dobře propracovaná vůně, která se snad nemůže nelíbit jak těm, pro které je klasická N° 5 moc aldehydová a starosvětská, tak těm, kteří mají rádi nejen klasiku, ale i různé dřívější odnože a variace. Kamenem úrazu může být (a v mnoha případech jistě bude) projekce a výdrž, ale to je individuální a je třeba prozkoušet.
Složení: citrón, mandarinka, pomeranč, neroli, aldehydy, růže, ylang-ylang, jasmín, cedr, bílé pižmo
CHANEL N° 5 L’Eau, flakóny 50 ml a 100 ml, koncentrace eau de toilette, v prodeji od srpna 2016
