Jednou z vůní, které mi pomohly přežít sérii horkých dní v rozpálených ulicích města, byla letošní novinka Francise Kurkdjiana Aqua Vitae forte. Má totiž kouzelnou moc, a to takovou, že slučuje zdánlivě neslučitelné – dokáže vytvořit iluzi osvěžující spršky, přitom je vystavěná na plnokrevném dřevitém základu, a ve výsledku je elegantní.
Bude to jen nějakou shodou okolností, že jsem zatím nepsala o žádné z vůní tohoto skvělého parfuméra, jednoho z mých nejoblíbenějších. Jeho Enlèvement au Sérail a Promesse de l´Aube (pro Parfums MDCI), bohaté a překrásně propracované, přitom jemné orientálky a jedny z nejkrásnějších jasmínových vůní co znám, nebo půvabná a přitom trochu drsná, zemitá růže Rose Barbare (pro Guerlain). A nespočet dalších, pro značky jako Dior, Emanuel Ungaro, Jean Paul Gaultier, Yves Saint Laurent. Víte, že stojí třeba za roztomilou Lilly Chic (Escada) nebo Fragile (J.-P. Gaultier)? A pak jsou tu ty jeho vonné arménské papírky, nádherně sladce ambrově (a nejen) vonící, uklidňující a mj. připomínající Kurdjianův původ (narodil se ale už ve Francii). V roce 2009 založil vlastní značku Maison Francis Kurkdjian. Na některé z vůní, vydaných pod touto značkou, ale i na jiné Kurkdjianovy vůně, se postupně podíváme zblízka…
Zlatá
Představuju ji, že kdyby se Aqua Vitae forte dokázala převést do fotografie, byl by to obrázek plný slunce, už slábnoucího, na sklonku letního dne, jen několik chvil před západem. Obrázek by působil uklidňujícím dojmem, bez ohledu na fotografovaný objekt – už téměř opuštěná písčitá pláž, nekonečné lány obilí, městské bulváry, cokoli… vše se koupe v ještě stále trochu teplém, zlatém světle, které otupuje ostré hrany a dodává tak siluetám a jejím odrazům měkkost a určitou vlídnost. Aqua Vitae forte je zlatá vůně, s bílými a oranžovými vlnkami (viz syntezie z předminulého článku).
Mandarinka v semišovém psaníčku
Mandarinka v úvodu je jedna z nejhezčích. Je sladká, lahodná a její šťáva, plus vůně kůry, která vás potřísnila při loupání, vám zůstanou vonět na prstech několik hodin. Ostatní citrusy jen podmalovávají realistické mandarinkové aroma. Za chvíli se objeví ten lehce ochlazující tón, který přisuzuji umně zpracovanému pepři s vetiverem. Podobný tón jsem zaznamenala v typově docela jiné vůni – ve Fate (Amouage) a hodně se mi líbí. Pomerančový květ se zdá být přirozeným doplňkem kompozice a po nějaký čas se stane dominující ingrediencí. Když už si začnete myslet, že to je celé – a nebylo by to špatné – objeví se velice jemná stopa semiše. Jako kdybyste po celém dlouhém slunečném dni tu mandarinku z úvodu (příjemně dlouhého úvodu), vhodili do malé semišové kabelky-psaníčka, těsně před tím, než pozdě večer vyrazíte na pobřežní promenádu. A až přijde chuť, sednete si na lavičku a dáte se do loupání…
Složení: sicilská mandarinka, kalábrijský citrón a bergamot, skořice, kardamom, pepř, pomerančový květ a ylang-ylang, santalové dřevo, vetiver
Flakón 70 ml, koncentrace edp, k dostání v Ingredients
Já mám s Aqua Vitae Forte přes opakované zkoušení pořád problém s tím vetiverem. A nejenom s ním, ale i s tím tuniským pomerančovým květem. Mám ho tam dost dominující a je to zase ten samý, který použil v APOM, Absolue pour le Matin a Le Beau Parfum (exkluzivka pro Printemps), kterou jsem minulý týden vyzkoušela v Printemps. Umím si představit, že ho Francis má asi hodně rád, ovšem pro mě je Aqua Vitae Forte tím pádem spíš než o té mandarince už čtvrtou variací na jeden a ten samý pomerančový květ a to se mi zdá na jednu značku už dost nadbytečné.
A co se týče té slunečnosti, v tomhle ohledu z toho pro mě vychází mnohem lépe Le Beau Parfum v kombinaci s tuberózou a ylangem – souhlasila se mnou i slečna prodavačka v butiku MFK. Čili pokud by to bylo na mně, tak já bych u těchto dvou ty názvy prohodila :) .
Le Beau Parfum jsem zatím nezkoušela a tím, že je to limitka pro Printemps, tak trochu jakoby nebyla, což je škoda. Pomerančový v květ v APOM mi vychází, díky ostatním složkám, trochu jinak než v Aqua Vitae forte, a nelíbí se mi tolik. Takže pro mě Aqua Vitae forte zůstává, pokud ne zrovna úplně Le Beau Parfum, tak Le Joli Parfum určitě. Budu zvědavá, jaký bude teď v zimě.
Jinak musím říct, že když parfumér věnuje jedné složce větší pozornost delší dobu, tak mi to vlastně nevadí. Pořád je tu možnost, že se trefí i pokud se jedná o složku, která mi úplně nesedí nebo prostě nepatří mezi mé oblíbené. Je fakt, že zatím, pokud jde o Kourkdjiana, tak mě přeci jenom o něco víc zajímají jeho kreace s růží a vůně s jasmínem a broskví, (i ty jeho oudovky jsou pěkné), než vůně s dominujícím pomerančovým květem
Třeba takový Wasser, kdyby se věnoval až do smrti už jenom kosatci, a kosatci s jasmínem, a jasmínu s kosatcem jako hlavním složkám, vůbec by mi to nevadilo. :-)
No já APOM pour femme taky úplně nemusím, to Absolue pour le Matin, kde je ten pomerančový květ taky, považuju za mnohem lepší společně s Le Beau Parfum. Ale to je samozřejmě jen otázka osobního vkusu, který je velmi individuální.
Ano, ano, kdyby se chtěl vrátit k jasmínu a k růži, to by bylo skvělé :) – nepočítám A la Rose, kterou beru jako úlitbu asijskému trhu.
Jinak mně taky nevadí, když se parfumér věnuje jedné složce, ale musí to umět a zrovna u Francise mu to podle mě jde s těmi ostatními květinami podstatně lépe, kdežto práci konkrétně s pomerančovým květem bych přenechala Thierrymu Wasserovi, no a kosatec, to je bez debat :) .
wendulko, ty jedna! Nikdo neumí pomerančovej květ líp než Francis! Nikdo! :-)) (no dobře, tak ještě snad Roucel, kvůli 24F)
A u Aqua Vitae Forte to prokázal znova… zalíbila se mi hodně, právě kvůli tomu pomerančovýmu květu. Vetiveru mohl klidně, co se mě týče, i ještě kapku přidat, ale i tak je to super. Zkraje mi sice tou přemírou mandarinky a citrónů dost připomněla obyčejnou 4711, ale po rozležení bylo jasný, že jsme někde jinde… v luzném, právě rozkvetlém pomerančovém háji :-) kde tě vetiver lehce šimrá do kotníků :-) no prostě – ráj! :-))