"Procházet se v kalábrijských bergamotových zahradách. A trhat plody, políbené sluncem", píše se na kartičce ke vzorku… anebo "krájet na silnější plátky proslulé citróny ze Sorrenta, namáčet je do silného černého bergamotového čaje, obalovat v misce s krystalovým cukrem a tuhle ještě teplou, silně aromatickou, kyselosladkou lahůdku vkládat do pusy", dodávám já.
Bergamote Calabria je další svěží, citrusovou kreací v této řadě spíše lehkých, nekomplikovaných a osvěžujících vůní, zvané Aqua Allegoria. Ne vždycky ale byly allegorie převážně jen svěží a citrusové. Za dob Jean-Paula Guerlaina bývaly z dnešního pohledu odvážnější a točily se kolem mnohem širšího spektra ingrediencí. Nejradši vzpomínám na úvodní pětici z roku 1999, kterou Jean-Paul připravoval a míchal společně s Mathylde Laurent: Rosa Magnifica, Lavande Velours, Ylang & Vanille, Herba Fresca a Pamplelune. I některé následující kreace byly pozoruhodné – naprosto originální, nahořklá Gentiana, vánoční Winter Delice s kadidlem, konvalinková Lilia Bella (neboli Muguet za pár korun), pronikavá až omamná Flora Nerolia s kadidlem, asociující mi naprosto věrně jižní Krétu v plném bílém květu, a zároveň byla typickým představitelem love/hate vůní… Ani Mentafollia a Tiaré Mimóza, bohužel poslední Jean-Paulova allegorie před odchodem z firmy, nebyly marné. Thierry Wasser navázal, resp. bylo mu uloženo navázat, ve trochu jiném duchu. S výjimkou dvojice sytějších vůní (Flora Nymphea a Lys Soleia), se každý rok opakuje jedna svěží (míchající v různých poměrech citrusy, zelený čaj, jasmín) a jedna, která se točí kolem růže (taky samozřejmě svěží).
Začátek je opravdu jiskřivý. Rozjásané citrusové kapky, petitgran, neroli, snad i zelená verbena a samozřejmě bergamot, tancují před očima a kolem dokola divoký taneček. Bergamot jako by obsahoval lahodně svíravý podtón, typický pro jeho surovou podobu. Bude to ale jen iluze, surový bergamot se již několik let používat nesmí (restrikce kvůli alergiím), takže to bude spíš šikovně namíchaným poměrem bergamotu s petitgrainovou a nerolovou silicí a jejich květinově kořenitými a nahořklými tóny. Citrusový úvod se velice rychle prosladí krystalky cukru s vanilkou a bílým pižmem, a tato sladká linka nabírá na intenzitě, až se asi po půl hodině naštěstí zmírňuje a zůstává pak už jen jako podkres do samotného konce. Naštěstí, ostré až štiplavé, ale zároveň hodně příjemné citrusy "sládnou" i přírodní cestou. Citróny, limety a bergamot se před očima mění ve zralé mandarinky a pomeranče a to, spolu s květinovými podtóny jen lehce naznačených růží, vytváří dojem prosluněnosti. Vedle něžně zpracovaných květin zafunguje jako příjemná tečka špetka koření v podobě kardamomu a zázvoru a jemný dřevitý dojezd, který je k mé radosti obohacen i trochou pačuli.
Bergamote Calabrie má typově blízko k Eau de Guerlain anebo ke klasické 4711. Ve srovnání s podobně pojatou AA Limon Verde (2014), která mimochodem letos končí, je Bergamote Calabria mnohem povedenější, příjemnější a zajímavější, a to především ve střední a závěrečné části, kdy mi Limon Verde nevyhovovala přílišnou zelenou zapařenou mechovostí.
Bergamote Calabria je fajn osvěžující vůně/kolínská. Má asi dvouhodinovou výdrž (na oblečení delší) a je jako stvořená pro časté přestříkávání, což je velmi příjemný a návykový rituál vzhledem k pěkně jiskřivému začátku. Budu ji občas nosit jako alternativu ke svým oblíbeným plnokrevnějším vůním, poslouží mi jako budíček a osvěžující pauzu během dne, náladovka, která se nakonec, tak jak je postavená, náramně hodí k mým signature parfémům – Shalimaru a Fate. Jistě, Bergamote Calabria není parfém, který významně zasáhne do dějin parfumérie, a ani takové ambice nemá, ale v kontextu řady Aqua Allegoria a současné mainstreamové produkce je dost povedený.
Složení: bergamot, petitgrain, dřevité a zemité tóny
Guerlain Aqua Allegoria Bergamote Calabria (Thierry Wasser, Delphine Jelk), koncentrace Eau de Toilette, 125 ml flakón (na letištích a v některých e-shopech také 100 ml). V prodeji od února 2017.
Veľmi sa naň teším! Znova si mi narobila chute…