GUERLAIN Le Bouquet de la Mariée (parfém pro štěstí) : Recenze

Tradice svatebních mandlí je stará přes 3000 let a pochází ze zemí jižní Evropy. Mandle, potažené tenkou cukrovou polevou, nejčastěji provoněnou vůní pomerančového květu, růže nebo fialky, v jemných pastelových barvách, se balí do pytlíčků s mašlí nebo různých malých krabiček a dóz a jsou součástí svatební tabule jako sladká pozornost pro svatební hosty. Každá barva nese nějaký význam, třeba štěstí, zdraví, bohatství, dlouhý život…   A svatební mandle se občas se přidávají do parfémů. :-)

Předsudky stranou

Za normálních okolností se romantickým vůním vyhýbám. Nebo lépe řečeno, nijak intenzivně je nevyhledávám. Vím proč. Nehodí se ke mně, přijdou mi (na mně) nepatřičné. V souladu s tím, když jsem se dozvěděla, že nová vůně ponese název Le Bouquet de la Mariée ("Svatební kytice pro nevěstu") a její edp verze Le Plus Beau Jour de ma Vie ("Nejkrásnější den mého života"), co romantičtějšího si přát!?… a když jsem si k tomu ještě přečetla PR texty, slibující něžnou květinovou vůni, počítala jsem s tím, že je docela dobře možné, že vůně opravdu nebude nic pro mě. Je to ale jinak.

Jak voní?

Kombinace květin, mandlí, koření a vanilky je podmanivá a hypnotizující. Od začátku do konce je přítomný hořko-sladký podtón. Začátek je pikantně svěží, což je taková nenásilná příprava na jinak poměrně lineární kompozici, která ovšem rozhodně nenudí a člověk má pocit, že tak to má být. Tak to musí být. Hořkost neroli a kořenitá vůně anděliky je vyvažována pomerančovým květem s růží a vanilkou. V růži se objevují kořeněn tóny, rozhodně to není žádná čerstvě utržená růže, orosená růže, nevinná růže a podobné romanticky založené růže. Spíš sušená růže, takové růžové potpourri :-).  Když pepř vytvoří plynulý přechod mezi svěžím, radostným úvodem a hořko-sladkým květinovým srdcem parfému, dostaneme se k pomerančovému květu a u toho se na moment zastavím. Pomerančový květ je totiž obecně trochu nevyzpytatelný. V parfémech má tisíc a jednu podobu a kromě těch úžasných, příjemných, jich znám i několik, které nesnesu, případně se mi líbí, ale nemůžu se s nimi vonět. Vypozorovala jsem, že pomerančovému květu vyloženě sluší kombinace s růží a zasazení do teplejšího, sladšího základu. Vůně musí být zahuštěná, trochu gurmánská a/nebo orientální, aby se případná tendence k vyvolání bolehlavu (kterou se bílé květy za určité konstalace vyznačují) měla v čem utopit. Přesně to se v "Kytici" stalo. Protože Kytice je "hustá" (je to přeci jen extrait!), je trochu gurmánská a je trochu orientální (a hypnotická). Po čtyřech, pěti hodinách se totiž objevují tóny orchideje a datury.

Le Bouquet de la Mariée je nepokrytě luxusní, sladce květinová vůně-šperk. Sladkost je velice prachová, trochu trpká, suchá, neulepená. Zřetelná vůně vanilky je tady v kombinaci se třtinovým hnědým cukrem a jeho příjemně nahořklou karamelovou vonnou špičkou. Barva vůně dokonale odpovídá barvě pocitu z ní. Když na pomyslné malířské paletě smíchám bílou a oranžovou (bílý pomerančový květ s trochou těch oranžových pomerančových lístků, které ovšem existují jenom v mé představě), přidám ještě trochu bílé (bílá růže), purpurové (ještě jedna růže) a krémově medové (medově zbarvený květ orchideje a datury), a "dílo" dotáhnu  přisypáním vanilkového a hnědého cukru v poměru 3:1, musím dojít ke stejnému odstínu, jako má Le Bouquet. 

Komu by se mohla líbit?

Zkoušení Le Bouquet de la Mariée je pro mě podobně silný a příjemný zážitek, jako kdysi seznamování se s Plus Que Jamais a s Quand Vient la Pluie! Shodou okolností, i tyto vůně, ač vyzněním velmi jiné, mají společnou jakousi noblesu, nepřeplácanost a kombinaci květin s něčím "malým sladkým".

Je zajímavé, že nenácházím žádnou guerlainovskou vůni, ke které bych Le Bouquet přirovnala. Dokonce ani ta dopředu se nabízející Angélique Noire (hořko-sladký akord, andělika, vanilka) to není. Nějaká jednotlivost by se našla, ale vyznění ne, nejsou si podobné. Floral Romantique by se zase nabízela vzhledem k názvu, ale ta ani náhodou! Nakonec snad nejvíc, hlavně v počáteční fázi, může připomínat bylinkový tón z Le Parfum du 68. Takže i v tomto vidím paralelu s Plus Que Jamais (vůně ve stylu "très Guerlain", ale jiná než ty ostatní).  Při zkoušení jsem si v první řadě vzpomněla na Classique (Jean Paul Gaultier), kterou jsem kdysi velmi ráda nosila a považovala ji za jednu z nejženštějších vůní. Velmi povedená kombinace mandle v cukru-orchidej-pižmo mi připomněla také Premier Jour (Nina Ricci). A v konečné fázi, kdy se Le Bouquet rozvoní do teplé, pižmové polohy a sladkost ustoupí lehce hypnotickým tónům datury, tak to vzpomínka na Daturu Noir (Serge Lutens).

Složení:

andělika, růžový pepř, citrusy

mandle v cukru, růže, pomerančový květ

pačuli, vanilka, bílé pižmo, kadidlo

Daší informace:  

Le Bouquet de la Mariée je v koncentraci extrait de parfum, flakón 125 ml/750 €. Prodej v La Maison Guerlain byl zahájen v sobotu 7. února. Ultra-luxusní balení obsahuje, kromě flakónu Quadrilobé, zdobeného tiskem v podobě bílé krajky a "šálem" bílých květů, obtočeným kolem hrdla, také bílý plnitelný kabelkový flakónek a zlatou nálevku.

Vůně má i verzi eau de parfum, Le Plus Beau Jour de ma Vie (60 ml/200 €): Ta má mít identické složení jako extrait a měla by tedy vyznívat stejně (krásně).  Velmi se na ni těším a recenzi brzy doplním.

Obě vůně jsou součástí úplně nové exkluzivní řady Les Rendez-vous du Bonheur.