Když se řekne karafiát, mnozí si představí řezané květiny a někomu před očima vyvstane i konkrétní obraz kytice rudých karafiátů, samozřejmě s asparágem, v rukou pionýra, soudružky učitelky, případně žižkovských žen v prvomájovému průvodu. Ale rod Dianthus (hvozdík, karafiát) je ohromně rozmanitý, natolik, že je známo několik set jeho botanických druhů a kříženců. Já jsem si oblíbila drobné druhy v růžových, fialových a žlutých odstínech. A divoký hvozdík/planý karafiát (oeillet sauvage), který dává název parfému o kterém budu dnes psát, voní podobně jako drobné druhy karafiátů, jen má trochu jednodušší stavbu květu. Nejblíž mu bude asi náš hvozdík kartouzek, ale nejsem botanik, tak mě kdyžtak opravte nebo doplňte. ;)
Œillet Sauvage je rozkošný, jemný květinový parfém. A jedna z nejhezčích karafiátových vůní, kterou je možné si v dnešní době pořídit. A přitom už se zdálo, že je jí navždy konec. Vůně parfumérky Anne Flipo(pro l´Artisan vytvořila mnoho přinejmenším zajímavých vůní, například Verte Violette, Mimosa pour Moi, La Chasse Aux Papillons, Iris Pallida, Fleur d´Oranger, Fleur de Narcisse…) byla poprvé uvedena v roce 2000, pak někdy kolem roku 2010 zmizela, aby se letos na jaře znovu vrátila, spolu s parfémy Tea for Two a L´Eau du Caporal. A co je skvělé: jestliže byla reformulovaná, stalo se tak s citem, protože, jak jsem nedávno měla možnost zjistit v Ogivi, vůbec jí to neublížilo a ze svého kouzla nic neztratila.
Karafiát je cítit hned od začátku. Jen v prvních vteřinách po nástřiku se objeví i něco nečekaného: vůně laku na vlasy. Je to Taft, ten velký zelený Taft Grün a jeho vůní prosycená malá koupelna poté, co dáma vyšla s čerstvě natupírovaným a mohutně nalakovaným účesem (psal se rok 1978, například).:-) Dál už se žádná velká odchýlení od převážně karafiátové cesty nekonají. Karafiát má skořicový a klasický hřebíčkový podtón, a to, spolu s růžovým a černý pepřem, vytváří lehce zahřívací efekt. Pokud jde o ostatní květiny, tak růže, uvedená ve složení, se mi úplně ztrácí, ale ylang-ylang je jasný – dodává kompozici krémovou lahodnost a slunečnost. Květina, kterou ovšem vnímám vyloženě zřetelně, je lilie. Ta doprovází sice stále dominující vůni karafiátů, přesto jsou chvíle, kdy se snaží karafiátky trumfnout. Marně, samozřejmě, ale je to hezké. Dřevitě vanilkový základ, ne příliš sladký a lehoulince nahořklý, je pudrový, a to takovým tím ideálním, nedusivým způsobem, kdy kolem nositelky vytváří jen jemně olejovitý pudrový obláček. Prestože se jedná o toaletní vodu, výdrž je poměrně dlouhá.
Já teda nevím, jak se L´Artisanu podařilo obnovit takovou vůni (v té kvalitě), když jsou teď díky restrikcím problémy se vším možným, včetně důležitých stavebních složek karafiátových vůní, například s množstvím používaného isoeugenolu (látky, která voní kořeněně hřebíčkově), což "zabilo" třeba Bellodgii od Caronu. Ale podařilo. A velmi doporučuji vyzkoušet všem, kdo jste měli rádi Terracottu Voile d´Eté od Guerlainu. S Œillet Sauvage jsou rozhodně přímé příbuzné. Kromě jiného je jim společná určitá jemná vroucnost.
Œillet Sauvage se prodává v balení 100 ml (eau de toilette).
(Foto: flakón – L´Artisan Parfumeur, ostatní Guerlinade)
Přesně popsáno, jak "Divoký Karafiát" voní. Vnímám také OS jako zdařilou náhradu za Terracottu Voile d´Été, což je velmi pozitivní.