Ke značce L´Artisan Parfumeur mám vřelý vztah. Nějakou roli v tom bude nejspíš hrát i to, že ji mám spojenou s dobou prvotního a čistě radostného objevování niche vůní, takže trocha té nostalgie. Ale zdaleka nejen to. Ačkoli jsem si většinu vůní L´Artisan zařadila do škatulky se štítkem "jemné, průsvitné, akvarelové, případně pastelové", a takové vůně vyhledávám a nosím spíše výjimečně, přesto je mám ráda. Jsou prostě pěkné. Navíc je mezi nimi i několik vůní, které jsou naopak syté neboli spíše oleje než akvarely. Různorodost vůní bude daná i množstvím parfumérů, kteří vždy na nějaký čas spojili s L´Artisanem své jméno – vedle zakladatele značky Jeana Françoise Laporta také Michel Almairac, Olivia Giacobetti, Anne Flipo, Jean Claude Ellena, Evelyne Boulanger, Bertrand Duchaufour. A které jsou ty mé nejoblíbenější parfémy? Vanilia, která už bohužel skončila, starosvětská rtěnková Drôle de Rose, L´Eau Ambre a Patchouli Patch. A také Timbuktu a Dzongkha. Poslední tři jmenované jsou dílem Bertranda Duchaufoura a vznikly před deseti a víc lety. Duchaufour je velmi pracovitý parfumér a třeba jen v posledních pěti letech stál za několika skvělými vůněmi různých značek. Například: Extrême Oud (by Kilian), Mohur (Neela Vermeire), Chypre Palatin a La Belle Hélène (Parfums MDCI). Z jeho posledních vůní pro L´Artisan (s výjimkou Traversée du Bosphore) jsem až tak unešená nebyla, taková Séville à l´Aube není zrovna můj šálek kávy, i když chápu, proč je tak chválená… Každopádně bylo jasné, že dříve či později ten šálek kávy (pro mě) přijde. A je tu! Doslova.
Příběh vůně se začíná odvíjet v jedné z pařížských patisserií, u stolku, kde se nad šálkem kávy setkali dva lidé. Kouzlo okamžiku, kradmé pohledy, k tomu sladké potěšení v podobě zákusků… inspirace. Tak nějak to prý bylo, jak je možné se dočíst v promo materiálech.
Noir Exquis je vůně, která v sobě skrývá několik kontrastů. Samozřejmě, že je gurmánská, však je taky sestavena z několika vysokokalorických sladkostí. Jenomže Duchaufour je kouzelník, takže umí zařídit, aby z těch dobrot netrnuly zuby, aby nelepily a aby se po nich nepřibíralo. Nepomáhá si žádnými light náhražkami. všechny suroviny jsou autentické. Hlavní roli hraje káva. Silná brazilská káva. Vůně z právě přineseného šálku kávy, ochucené kapkou javorového sirupu, v kombinaci s vůní kávy čerstvě namleté. Od vedlejšího stolku voní glazované kaštany, drahá ale extra lahodná delikatesa. Už léta si říkám, že je vyzkouším vyrobit sama, doma. Chce to jenom kaštany, cukr, vanilkový lusk a vodu. A hodně času. Na tom to vždy ztroskotá.
Foto: Flicker Kate Hopkins
Mezitím se na našem stolku objevil talířek s tiramisu. Vůně kávy, žloutkového krému z mascarpone, piškotů Savoiardi (navlhlých silnou kávou a zastříknutých vínem Marsala) a silné vrstvy hořkého kakaa…
Foto: Flicker Vincenzo Visciano
… ale zpět k vůni. Nechybí květiny, ale stále zůstáváme v cukrárně. Esence z pomerančového květu je běžnou surovinou francouzských cukrářů. Znáte pomerančovokvětové makronky? Každopádně, pomerančový květ patří mezi ingredience, které vůni pomáhají balancovat nad propastí a nedovolují spadnout do hutné, sladké ulepenosti. Je to právě díky pomerančovému květu, hořké kávě a hořkému kakau, že je vůně sice je sladká, je zahřívající, ale přitom není těžká, opulentní. Chvílemi je dokonce svým způsobem vzdušná.
Základ je dřevitý, pačuliový a jemně kouřový. Připomíná pozdně podzimní procházku kolem stánků s neodolatelně vonícím trdelníkem a horkými pečenými kaštany (trochu kouře, trochu vanilky a špetka skořice). Noir Exquis jsem poprvé zkoušela v teplém počasí a rozvoněla se moc hezky (a zdržela se na nějakých 4-5 hodin, což je fajn). Je mi ale jasné, že její ještě lepší chvíle přijdou na podzim a v zimě.
Složení: glazované kaštany, pomeranč, pomerančový květ, káva, javorový sirup, ebenové dřevo, heliotrop, vanilka, tonka a santal
L´Artisan Parfumeur Noir Exquis, koncentrace Eau de Parfum, 50 ml a 100 ml flakón.
Já bych to s tím Bertrandem ještě upřesnila. On je nejenom kouzelník, ale taky pěkný lišák Naservíruje člověku v řadě několik vůní, u nichž si řekne, že tohle teda rozhodně ne. A pak v nestřežený moment, kdy už si pohrává s myšlenkou, že se na to vykašle, přijde se skvosty jako 1697, Chypre Palatin, Paestum Rose nebo Noir Exquis. Právě to je jeden z důvodů, proč jeho výtvory tak ráda zkouším. Já už si taky plánuju, že mi Noir Exquis bude zpříjemňovat letošní zimu. Přesně tohle jsem totiž od vůně s kávou očekávala, takže co loni nedotáhla Calice Becker u Intoxicated do konce, zvládl letos Bertrand Duchaufour :) .
No, pokud jde o Calice a "její" Intoxicated, tam mám problém s tím, že se nemůžu soustředit na nic jiného než na to, jak moc je podobná vůni A*Men od Muglera. Jinak by se mi i líbila. U Noir Exquis mě nic neruší a vidím ji jako šťastně vykročení L´Artisanu pod taktovkou španělského parfémového a módního gigantu Puig.